Sony Alpha A6400

Doporučuje produkt

Tento fotoaparát lze mít stále u sebe, vejde se i do malé brašny. Fotit s ním je prostě radost, velmi se hodí na street fotografii, každodenní foto, na vycházky.

Doporučuje produkt

Fotopřístroj jsem zakoupil z důvodů obnovení stavající zrcadlovky Canon. Zatím jsem spokojen, foťák je menší, vhodný i na cestování, dá se dát do ruksaku. Z hlediska použitelnosti je tu obrovská modernizace, ale i celkem veliké menu, kde se dá snad nastavit cokoliv. S tímto se zatím seznamuji, je to asi na delší dobu, co jsem nevěděl a nedošel na to sám jsem objevil ve velmi rozsáhlém návodu, takže dá se říct, že bez problémů fotím, ale zdaleka nevyužívám možnosti přístroje. Je to pro mne velká hračka, fotografuji skoro celý život a tímto jsem si udělal velkou radost, je to myslím v současné době vrchol toho co jsem kdy měl.

Doporučuje produkt

Doporučuje produkt

Sony A6400 jsem rok před sepsáním této recenze pořizoval jako foťák, se kterým budu i dost často natáčet. Při výběru jsem se soustředil zejména na rychlost zaostřování a na poměr mezi velikostí čipu a cenou, což – jak se později ukázalo – byla zásadní chyba pramenící z mé tehdejší nezkušenosti a neznalosti. Zatímco fotografické výkony jsou u této bezzrcadlovky na velmi slušné úrovni, na APS-C čip jsou dokonce vynikající, natáčení videa má tolik omezení, že jsem přístroj po roce používání prodal. Navzdory ostatním negativům je však potřeba zmínit, že zaostřování je skutečně skvělé a mimořádně rychlé. Je vidět, že procesor i zaostřování byly převzaty z mnohem dražších modelů vyšší třídy. Pokud tedy chcete s tímto přístrojem především fotit a k tomu sem tam pořídit nějaký ten kratičký videozáznam, je za danou cenu určitě velmi vhodnou volbou.

Předesílám tedy, že níže uvedená negativa pro mě vyplynula jednoznačně z nesprávné volby přístroje pro mé konkrétní scénáře využití. Toho jsem si plně vědom. Věřím však, že pro někoho, kdo jako já před rokem nyní hledá schopnou kameru, se kterou hodlá pořizovat i fotografie ve velmi slušné kvalitě, bude tato recenze užitečná.

Kde tedy, na základě mých zkušeností z mého vlastního způsobu využití, vidím slabiny tohoto fotoaparátu/kamery? Zaprvé je to absence stabilizace na čipu. To znamená, že buď budete nakupovat drahé stabilizované objektivy, nebo pořídíte objektivy nestabilizované, ale s nimi můžete natáčet maximálně tak ze stativu. Gimbal sice situaci poněkud vylepší, ale nezachrání docela. Můžete s fotoaparátem chodit jak ninja, ale obraz bude i ze stabilizátoru vždy rozkývaný. Při fotografování je v praxi výsledek takový, že jakýkoli delší čas než 1/80 s znamená u nestabilizovaného objektivu mázlou fotku. Můj setový objektiv Sony 18–135 mm sice stabilizovaný byl, ale v polohách okolo 18 mm trpěl soudkovitostí natolik výraznou, že bez následného zpracování by fotky byly nepoužitelné i pro domácí archiv (se zapnutou korekcí i bez ní). Pokud nechcete fotit do formátu RAW a s fotografiemi si pohrát v počítači, tj. pokud chcete jen vyfotit do JPEG a fotky stáhnout do archivu, tento objektiv buď nepoužívejte, nebo jej používejte až od ohniska okolo 30 mm (tj. 45 mm ekv.). To už soudkovitost není tolik výrazná.

Druhou slabinou těla je opravdu silné vodorovné kácení obrazu při švenkování (viz třeba zde: https://youtu.be/LVajtevhQyw). Tzv. „rolling shutter effect“ je natolik výrazný, že vám zničí nejeden záběr. Na natáčení v situacích, kdy budete potřebovat rychlý švenk, třeba na natáčení sportu (cyklistika, běh zblízka, automobilové závody i zdálky), rovnou zapomeňte.

No a především, video je sice ve 4K, ale:
- Pouze do 30 FPS, čili pokud chcete natáčet do zpomaleného záběru, musíte přepnout na 1080p, kde je ovšem kvalita záznamu, nebojím se napsat, přímo hrůzná a naprosto nedůstojná značky Sony i cenovky tohoto přístroje. Lepší obraz v 1080p dostanete z kdejakého camcorderu za pár tisíc.

- I při záznamu do 30 FPS je obraz vždy osmibitový (tj. 256 x 256 x 256 barevných odstínů RGB), což se ve specifikacích nikde moc neuvádí. To znamená, že jakákoli postprodukce se nese v duchu spíše drobných kosmetických úprav záznamu, protože při trochu větším zásahu se obraz začne ihned rozpadat. Situaci sice můžete mírně vylepšit externím záznamem do formátu 4:2:2 (interní je 4:2:0) s následným převodem a zpracováním ve formátu ProRES, které společně trošinku zjemní barevné přechody, ale tím to končí. Tzv. „colour banding“ tu prostě je a nezbavíte se ho, protože čip takto obraz zaznamenal a na víc jednoduše nejsou data. A tam, kde chybí data, bude jen šedý flek. Víc z tohoto foťáku, který Sony prezentuje jako vylepšený pro video, tedy nevymáčknete. A pořizovat kvůli externímu záznamu rekordér za dvacet nebo pětadvacet tisíc je IMHO nesmysl, obzvlášť když výsledku zase až tolik nepomůžete.


Nutno podotknout, že konkurence nespí a v podobné cenové kategorii u ní lze zakoupit přístroje umožňující 10bitové video (tedy 1 024 x 1024 x 1024 barevných odstínů RGB). To je 64x více barevných odstínů, tedy přes miliardu, namísto soňáckých 16,7 milionu. A to je už zatraceně velký rozdíl. Inženýři ve společnosti Sony by se měli probrat a konečně nabídnout 10 interních bitů i v kategorii spotřebitelských přístrojů, protože konkurence to tak už nějaký ten pátek dělá. Prozatím Sony nabízí 10 bitů interně jen u těl s cenovkou sto tisíc a více a z pozice určovatele trendů stále více ustupuje do pozice jejich velmi pomalého následovatele, což je dle mého škoda.

Vzhledem k barevnému omezení mi naprosto nedává smysl, proč Sony do modelu A6400 vůbec vkládalo obrazové profily S-Log, protože jejich postprodukce je při necelých 17 milionech barevných odstínů v podstatě nemožná. Sáhnete na kontrast a saturaci a obraz je napadrť. Obzvláště trpí větší barevné plochy, například nebe, a především pleťové odstíny, u kterých barevné omezení vadí asi ze všeho nejvíce.

Naopak se mi při natáčení osvědčily profily HLG (Hybrid Log Gamma), zejména pak profil HLG2/BT.2020, který nabízí slušný balanc mezi saturací, dynamickým rozsahem a ISO. Stále sice zůstává 8bitové omezení, ovšem profily HLG nabízejí díky větší nativní saturaci (v porovnání s profily založenými na log křivce) a širšímu gamutu ještě celkem slušné možnosti postprodukce obrazu. Nějakou dobu jsem na HLG vydržel, ale i ten mi nyní přestává stačit. Pro 8bitový záznam se mi nicméně HLG/BT.2020 jeví jako nejvhodnější profil pro video. Důležité je při pořizování záznamu zachytit co nejvíce dat, tj. natáčet v gamutu BT.2020 při 100 Mbps, následně záznam převést do REC.709 (pokud bude obraz předáván do zařízení, které REC.2020 nepodporuje) a teprve poté se věnovat případným korekcím obrazu (jas, kontrast, doladění bílé, jemné barevné korekce). Na nějaký grading, třeba náladový, však raději zapomeňte i tady. I výraznější barevné korekce, třeba na základě barevné tabulky, přinesou totální rozhození obrazu, přestože na vektorskopech vypadá obraz předpisově.

Co se týče možností videozáznamu, budiž modelu A6400 přičteno k dobru, že 10bitový interní záznam nenabízejí ani mnohem dražší přístroje od Sony s Full Frame snímačem. Tuším (teď nevím, možná tuším blbě), že ani taková A7RIII neumí 10 bitů ani externě, a to je cenově úplně jinde.

Suma sumárum, pokud hledáte především cenově dostupný a kvalitní poloprofi foťák nebo záložní tělo s velmi rychlým a tichým ostřením, dobrým podáním barev a rozumnou velikostí pixelů, mohu Sony A6400 vřele doporučit. Budete bezpochyby nadmíru spokojeni. Pokud však hledáte kameru, se kterou budete chtít třeba 50 : 50 i fotit, poohlédněte se jinde. Třeba klasika Panasonic GH5/GH5M2 má sice menší snímač, takže se setovým objektivem nebudete moci tolik kouzlit s hloubkou ostrosti, zato ale nabízí interní stabilizaci a 10 bitů ve videu (v případě M2 až do 60 FPS). A pokud si k němu pořídíte dostatečně světelný objektiv s vhodným ohniskem, budete s ním dosahovat obdobného fotovýkonu jako s A6400. Obráceně to bohužel neplatí: s A6400 si ani nepřičichnete k videovýkonu GH5, která v době této recenze stála srovnatelné peníze.

Jako fotoaparát bych tedy A6400 hobby fotografům doporučil, jako kameru v žádném případě.

Doporučuje produkt

Doporučuje produkt

Doporučuje produkt

Rozhodoval jsem se mezi 6400 a 6600. IBIS bych bral, ale rozdíl cca 15000Kč je dost. Přikoupil jsem Sigmu 16mm f 1,4 a SONY 70 - 350mm a mám za přijatelnou cenu velmi solidní hračku pro nadšeného amatéra. Rychlost ostření s možností nechat automaticky ostřit na oči lidí a zvířat, bylo hlavním lákadlem. A ve většině situací to funguje skvěle. Jen komponujete a mačkáte spoušť. Jsem spokojen.

Doporučuje produkt

Doporučuje produkt